Chaga (Inonotus Obliquus) je houba rostoucí v drsných podmínkách Sibiře, Skandinávie, Aljašky a severní Kanady - všude tam, kde teploty klesají alespoň na 2-3 měsíce pod minus 30°C. Čaga, narozdíl od některých jiných léčivých hub, se nedá uměle pěstovat a tak jediný zdroj je z divoké přírody. Čaga roste (a parazituje) na stromech břízy a velikosti vhodné pro sběr dosahuje zhruba po 5-7 letech. Zajímavostí je, že se biologové stále dohadují, kam čagu zařadit - zda mezi rostliny nebo živočichy. 30% její DNA je totiž shodné s lidským genomem a ne s rostlinným! V současnosti jí najdete v třídě Basidiomycetes (stopkovýtrusné houby), kde mezi dalšími 150 druhy svými léčivými účinky shlíží na ostatní z velké výšky.
Čaga & ORAC tabulky (Oxygen Radical Absorbance Capacity)
S ORAC tabulkou přišla americká USDA a pokud bychom tuto zkratku přeložili, dostaneme se zhruba k výrazu “schopnost absorbce kyslíkových radikálů”. O tom, co volné radikály jsou, se snad nemusím doširoka rozepisovat. I když volné radikály mohou vznikat i u jiných prvků a sloučenin, kyslík s jedním či více volnými elektrony je velmi dobrým měřítkem. Ten asi nejznámější volný radikál je tzv. superoxid, který mj. vzniká i průběhu metabolismu uhlohydrátů v průběhu jejich 3-stupňové přeměny na ATP (Adenosin-3-fosfát), kterou lidské tělo využívá jako energii pro svou činnost. Tím chci jen naznačit, že tvorbě volných radikálů se zabránit nedá. O co se ale snažit můžeme, je udržet jejich tvorbu pod kontrolou a dodat tělu dostatek antioxidantů, které pomohou “imobilizovat” ty, které v těle najdou. Oxidační stres, jak se proces způsobovaný volnými radikály oficiálně jmenuje, je zodpovědný za buněčné stárnutí, zvyšuje riziko vzniku některých druhů rakoviny, srdečních onemocnění, atp. Jednotlivé látky jsou testovány na Tuft Universitě v Bostonu a tím je zaručeno, že jednotlivé položky v tabulce budou mít skutečně odpovídající místo.
A jak je na tom čaga v její ORAC potenci? Tak se podívejte níže, kde jsem pro vás připravil orientační přehled ;-) Čaga je nekorunovanou královnou všeho, co na matičce Zemi můžete nalézt!!!
Ještě pro ilustraci doplním, že 1g čagy má stejnou antioxidační sílu jako 1,5 kg borůvek, resp. 20 dkg goji!
Co za tou neuvěřitelnou schopností likvidovat superoxid v našem těle stojí? Je to zhruba 30 násobné množství enzymu superoxid dismutázy (SOD) oproti koenzymu Q10, Reishi, beta karotenu a dalším vám známým antioxidantům! A je to právě enzym SOD, který je v procesu eliminace superoxidu nezbytný.
A protože je čaga skutečně zázračnou houbou (sám ji řadím svými schopnostmi na úroveň kurkumy), naladím vás dnes již jen přehledem jejích potvrzených účinků a na zbytek si budete muset počkat do příštího týdne ;-)
- nejsilnější antioxidant na Zemi (viz výše)
- protirakovinové účinky (účinná látka - kyselina betulinová)
- schopnost léčit HIV pacienty (potvrzeno prozatím jen in vitro - více informací příště)
- antialergenní účinky
- antibakteriální účinky
- antimutagenní účinky (bojuje proti genové mutaci)
- antivirové účinky
- protiplísňové účinky
- artritida
- astma
- stabilizace krevního tlaku (jak vysokého, tak nízkého)
- čistí krev
- bronchitida
- Crohnova choroba
- kvasinková onemocnění
- srdeční choroby
- Hodgkinsův lymfom
- chřipka
- tuberkulóza
- střevní parazité
- ulcerózní kolitida
Co se týká možného působení na každý konkrétní organismus, doporučujeme konzultaci u některého z odborníků na TČM. Tato houba, narozdíl od reishi, není totiž vhodná vždy pro každého. Abyste tedy docílili správného výsledku na svůj organismus, je lepší se ujistit, zda jste zatoužili po té správné houbě :-)
Obrázek: "Inonotus obliquus" by Tocekas - Own work. Licensed under CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons.
Autor: Martin Novotný
Se souhlasem převzato z: www.vyvazenezdravi.cz